Komplexní pozemkové úpravy

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádává předem vymezený úsek zemědělské krajiny. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, a to tak, aby na nich byly vytvořeny podmínky jednak pro racionální hospodaření zemědělců, ale i pro zvýšení kvality života ve venkovských oblastech, životního prostředí, vodního hospodářství, ekologické stability krajiny včetně ochrany a zúrodnění půdního fondu.

Výsledkem pozemkových úprav je mimo jiné plán společných zařízení, který řeší umístění konkrétních opatření navržených na míru lokálním podmínkám. Tato forma krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy tvoří s navrženou cestní sítí a dalšími opatřeními kostru nového uspořádání zemědělské krajiny, jakýsi územní plán extravilánu obce, kolem které jsou navrženy nové pozemky dotčených vlastníků.

Z pohledu ochrany a tvorby životního prostředí jsou v plánu společných zařízení na základě odborných podkladů a podrobné znalosti území naprojektovány návrhy nejrůznějších vodohospodářských a protierozních opatření (např. poldry, ochranné vodní nádrže apod.) včetně těch krajinotvorných (např. biokoridory, aleje apod.). Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy tak defacto nahrazuje územní rozhodnutí pro umístění plánem společných zařízení navržených opatření, popřípadě rozhodnutí o využití území, a je podkladem pro územní plánování.

Pokud katastrální území obce ještě neprošlo komplexní pozemkovou úpravou, je možné o ni požádat příslušnou pobočku Státního pozemkového úřadu. Je však nutno poznamenat, že na zahájení řízení o pozemkových úpravách není právní nárok vyjma situace, kdy se pro zahájení pozemkových úprav vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. V ostatních případech je na uvážení pozemkového úřadu, zda řízení zahájí, přičemž zvažuje, zda jsou důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav opodstatněné. Náklady na pozemkové úpravy hradí stát, nicméně na realizaci jednotlivých opatření navržených plánem společných zařízení se můžou podílet i další subjekty včetně obcí.

Celý proces vyžaduje spolupráci a zapojení obcí, dotčených vlastníků a dalších místních iniciativ. Pozemky určené pro umístění společných zařízení jsou zpravidla převáděny právě do vlastnictví obcí. Po ukončení vybraných realizací pozemkovým úřadem, jsou takto vybudovaná opatření převedena na obec, což ve výsledku znamená, že finanční prostředky vložené do realizací opatření v pozemkových úpravách, se ve své finální hodnotě stávají majetkem obce.

Naposledy aktualizováno 16. 12. 2021