Komunitní plánování

Komunitní plánování je přístup, který říká co, a proces, který říká, jak pracovat s komunitou v daném místě při řešení jejích potřeb. Komunitní plánování lze také chápat jako metodu, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro rozlišné oblasti veřejného života, ať již na úrovni obce, regionu, nebo kraje. Slouží k tomu, aby se konkrétní cílové skupiny, široká veřejnost i občané mohli vyjádřit a aktivně se zapojit do přípravy podkladů pro strategické rozhodnutí obce a tím se aktivně podílet na budoucí prosperitě.

Na principu komunitního plánování jsou v současné době v obcích realizovány plány udržitelného rozvoje. Plány probíhají společně s občany, kdy je zapojen sociální pilíř, ekonomický pilíř, životní prostředí, a to vše v návaznosti na finanční zdroje, také jsou vyhodnoceny příležitosti a ohrožení.

Pro projekty je nezbytné zajistit tzv. komunitně vedený místní rozvoj. Tento rozvoj je realizován komunitním plánováním.

Díky komunitnímu plánování lze vytvořit systém aktivit/investic podle reálných potřeb obce a to v odpovídající kvalitě a především v souladu s místními specifiky. Občané se sami podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že obec potřebuje. Díky průběžnému monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat.

Uplatňování principů udržitelného rozvoje na lokální úrovni se v ČR věnuje Místní Agenda 21.

Komunitní plánování má jasně daná pravidla:

• je otevřené pro každého, kdo má zájem se na něm podílet,
• jednotlivé kroky a aktivity jsou pravidelně zveřejňovány,
• aktivity jsou koncipovány na základě transparentního/otevřeného postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším.

V prvním kroku je třeba si určit, pro jaké oblasti má být komunitní plán zpracován. Naprosto nezbytné je zajistit provázanost komunitního plánu se strategickým dokumentem obce. V ideálním případě vychází strategický plán z komunitního plánu a vzájemně se doplňují.

Možný postup při zpracování komunitního plánu:

1. Rozhodnutí zastupitelstva o zahájení komunitního plánování
2. Zpracování Zakládací listiny
3. Jmenování koordinátora a garanta za zadavatele
4. Jmenování Řídícího výboru/skupiny
5. Výběr členů pracovních skupin/partnerské koalice
6. Oslovení členů pracovních skupin
7. Svolání první schůzky pracovních skupin, vysvětlení principu komunitního plánování
8. Zpracování jednacího řádu, pravidel diskuze společně se skupinou
9. Situační analýza (Sociodemografická analýza, Analýza potřeb, Analýza zdrojů)
10. Zpracování SWOT se znalostí výstupů ze situační analýzy
11. Návrh priorit a opatření
12. Rozpracování priorit a opatření
13. Zpracování dokumentu
14. Konzultace dokumentu veřejností včetně zastupitelstva
15. Schválení komunitního plánu zastupitelstvem
16. Zpracování akčního plánu
17. Realizace komunitního plánu informování médií
18. Monitorování a vyhodnocování komunitního plánu

19. Aktualizace plánu

Komunitní plán se používá v mnoha oblastech jako je např.: sociální služby, ochrana životního prostředí, tvorba strategických rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy, součinnostní programy prevence kriminality, atd.

Komunitní plánování sociálních služeb

Tato metoda se používá pro plánování sociálních služeb takovým způsobem, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Jde o otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a nalezení nejlepších řešení.

Cílem komunitního plánování sociálních služeb je posílení sociální soudržnosti komunity a podpora začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení.

Přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do rozhodovacího procesu, čímž se zapojují občané do dění v obci, zvyšuje to jejich pocit příslušnosti ke komunitě a napomáhá to objevovat nové lidské i materiální zdroje. Kvalitní komunitní plánování zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, jelikož jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné.

Výsledkem dobře zpracovaného komunitního plánu je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.

Obsah komunitního plánu sociálních služeb:

• popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb – zejména: zdravotnictví, školství, pracovní příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti sousedské výpomoci),
• statistické, sociologické, demografické údaje apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy demografického vývoje),
• popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb,
• představu budoucnosti sociálních služeb – stanovení priorit a cílů rozvoje služeb,
• časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet,
• způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu – stanovení podílů odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků,
• způsob, jakým bude komunitní plán sledován, vyhodnocován a případně měněn.

Hlavní principy komunitního plánování sociálních služeb

Funguje partnerství mezi všemi účastníky – potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu. Názorům všech stran musí být dopřáno stejného prostoru.

Funguje zapojování místního společenství. Při zapojování místního společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např. podle bydliště, způsobu života, zájmů, socioetnické příslušnosti atd.). Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován.

Nastává hledání nových lidských a finančních zdrojů. Nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů včetně sousedské výpomoci. Komunitní plánování sociálních služeb je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci.

Funguje práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou-li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak bude možné vznášet připomínky a jak bude s připomínkami nakládáno.

Funguje osvědčená spolupráce. Dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky komunitního plánování. Prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb.

Nastává kompromis přání a možností. Výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů podílet.

Zapojení občanů do života obce

Komunitní plánování by mělo obecně zahrnovat život v obci, podporu spolků, spolkového života, zábavu a společenské, sportovní, mládežnické akce.

Občané se pro společné aktivity a zájmy sdružují do různých spolků. Spolky jsou často monotematicky zaměřeny (sportovci, hasiči, zahrádkáři, ženy, mládežníci, myslivci, včelaři, folklorní soubory a jiné), případně se věnují také dalším aktivitám (např. pořádání kulturních nebo sportovních akcí v obci). Pro spolky je typické sdružování obyvatel všech věkových kategorií, od nejmladších po nejstarší, což rovněž přispívá k soudržnosti obce. Jejich činnost výrazně zkvalitňuje život v dané obci. Tyto organizace dokážou výrazně účinněji zajistit určité služby pro obyvatelstvo, než by tomu bylo v případě veřejné správy, avšak spektrum jejich nabídky závisí na personálních kapacitách, vybavenosti obce a zájmu obyvatel.

Činnost spolků je obvykle finančně podporována obcí. Kromě finanční pomoci může obec iniciovat a koordinovat své akce a akce spolků. Obec také může podporovat udržování místních tradic a tradičních řemesel a podněcovat zájem co nejvíce občanů zapojovat se do aktivit v obci.

Podpora spolupráce obce a spolků:

• Pravidelné setkávání zástupců spolků a obce (1–2 za rok), domluva vzájemné podpory a sladění termínu akcí.
• Rozvoj materiálního zázemí pro pořádání obecních akcí i akcí neziskových organizací (přístřešky, prostory, mobilní stoly apod.).
• Vybudování víceúčelové místnosti pro setkávání občanů v rámci spolků i pro neformální setkávání.

Doporučená finanční podpora spolků:

• Vytvoření pravidel pro přidělování finanční podpory spolkům v obci (podmíněno určitou právní formou spolků).
• Pravidelné hodnocení činnosti spolků z hlediska jejich přínosu pro život v obci. Průběžná diskuze nad otázkami směřování činnosti spolků, zaměření jejich akcí, zapojení občanů do spolkové činnosti.
• Pravidelné vytváření ročního plánu akcí pořádaných jednotlivými spolky.

Podpora místních tradic a tradičních řemesel:

• Finanční a věcná podpora tradičních kulturních a jiných akcí a jejich propagace.
• Vyhledání a iniciace zviditelnění a prezentace tradičních řemesel provozovaných občany obce. Vytvoření podmínek pro předání tradičních dovedností mladší generaci.
• V návaznosti na historii obce, místní tradice a tradiční řemeslné a jiné činnosti vybudování „živého“ muzea prezentujícího tuto oblast a zejména vytvářejícího prostory pro její další rozvoj (expozice, depozitář, místo pro setkávání a tvorbu, nástroje, akce pro mládež a veřejnost atd.).
• Zviditelnění rodáků a místních zajímavostí: vybudování naučné stezky, mapy, informační cedule v obci apod.

 
Příklady zapojení občanů do života obce:

• Zavedení pravidelných veřejných setkání k rozvoji obce.
• Vytvoření způsobu zapojení občanů do péče o prostředí obce – pořádek, stav veřejných prostranství, péče o veřejnou zeleň, zkrášlení obce uměleckými a řemeslnými předměty – nejlépe vytvořenými místními občany.
• Posílení vztahu občanů k obci: pořádání soutěží o nejhezčí prostor před domem, o nejhezčí ulici, nejhezčí zahrádku, společná tvorba předmětů zkrášlujících obce.
• Účast obce v soutěži Vesnice roku a cílená snaha všech občanů o co nejlepší výsledek.

Naposledy aktualizováno 24. 9. 2021