Krizové řízení, krizový plán

Bohužel i malé obce může potkat neočekávána krizová situace. Starosta a obecní úřad musí následně postupovat v mezích krizového zákona. Většina povinností v souvislosti s krizovým řízením je na obcích s rozšířenou působností.  Obce I. typu jsou pak základními prvky veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva, při mimořádných událostech a krizových situacích. Na malých obcích jsou povětšinou zřizovány jednotky sboru dobrovolných hasičů, které jsou často základním prvkem při řešení krizových situací v obci (těmto jednotkám je věnována samostatná kapitola našeho rozcestníku).

Orgány krizového řízení

V případě malých obcí jsou to:

• starosta,
• obecní úřad,
• krizový štáb obce – krizové štáby se neřadí mezi orgány krizového řízení, ale tzv. ostatní orgány s územní působností, jsou to pracovní, poradní a koordinační orgány.

Pravomoci a povinnosti starosty dle krizového zákona (§ 21)

• Starosta obce musí zajistit připravenost obce na krizové situace, na této připravenosti se podílí i další orgány obce.
• Může zřizovat krizový štáb obce
• Zajišťuje provedení stanovených krizových opatření a plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení
• Odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra
• Zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce
• Zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení – např. prostřednictvím místního rozhlasu nebo jiným v místě obvyklým způsobem
• Nařizuje a organizuje případnou evakuaci osob z ohroženého území obce
• Organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva
• Při vyhlášení nouzového stavu zajišťuje provedení krizových opatření

Povinnosti v souvislosti s pandemickou situací na základě usnesení vlády č. 98/2020

• Povinnost pomoci osobám starším 70 let při zvládání základních životních potřeb, včetně nákupů potravin a léků – podle místních podmínek
• V případě epidemie je postup orgánů veřejné moci upraven nejen krizovým zákonem, ale i zákonem o ochraně veřejného zdraví – obec má povinnost podle § 85 odst. 4 zveřejňovat nařízení krajské hygienické stanice na své úřední desce

Povinnosti obecního úřadu v rámci krizového řízení

• OÚ poskytuje podklady a informace obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností za účelem zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností.
• OÚ vede evidenci o přechodných změnách pobytu osob, pro kterou shromažďuje údaje a poskytuje tyto údaje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
• OÚ se podílí na zajištění veřejného pořádku v obci
• OÚ plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností
• OÚ seznamuje fyzické a právnické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení

Krizový štáb obce:

• povinně zřizuje starosta obce s rozšířenou působností, ale tuto možnost má i starosta menší obce;
• jedná se o pracovní orgán sloužící pro zvládání mimořádných krizových situací a který svolává starosta při vyhlášení krizového stavu na území obce;
• štáb pracuje v součinnosti s orgány zajišťující záchranné a likvidační práce a zabezpečuje odpovídající zázemí příslušným osobám.

Krizový stav

Krizové stavy nebo mimořádné stavy jsou především: 

Stav nebezpečí (dle krizového zákona) vyhlašuje hejtman kraje jako bezodkladné opatření, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není-li možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury a to pouze na nezbytně dlouhou dobu a s náležitým odůvodněním.

Nouzový stav (dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) vyhlašuje vláda v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Dále mohou být vyhlašovány Stav ohrožení státu nebo Válečný stav, se kterými se, doufejme, při vedení obce nesetkáte.

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu, mění se, mimo jiné, i podmínky vydávání nařízení obce a veřejných zasedání zastupitelstva obce.

• nařízení obce v době krizového stavu nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení na úřední desku obecního úřadu (neplatí 15 denní lhůta k nabytí účinnosti ve smyslu zákona o obcích), nařízení se rovněž zveřejní obvyklými prostředky a místním rozhlasem
• provedení krizových opatření je hrazeno z obecního rozpočtu
• informace o připravovaném zasedání zastupitelstva musí být zveřejněny na úřední desce alespoň 2 dny před samotným zasedáním, ale pouze v případě, že se budou projednávat body v souvislosti s krizovým stavem – POZOR: body programu, které se netýkají krizového stavu musí být zveřejněny na úřední desce standardně 7 dnů před samotným zasedáním

Povodňový stav

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nejčastěji se malé obce setkávají s krizovým řízením v souvislosti s povodněmi, tedy se situací, kdy voda zaplavuje území mimo koryta vodních toků.

Ochrana před povodněmi

Ochranu před povodněmi mají na starosti tzv. povodňové orgány (zejména obce s rozšířenou působností). Pro účel ochrany před povodněmi, při nich a po nich jsou vytvářeny tzv. „povodňové plány“. Součástí povodňových plánů bývají také záplavové mapy, které obsahují informace o potencionálně rizikových územích.

Obcím je doporučeno vytvářet vlastní protipovodňová opatření například v podobě poldrů apod., která ochrání jejich obyvatele.

Existuje také předpovědní povodňová služba na webových stránkách www.chmi.cz a www.pla.cz.

Informace o krizovém řízení na webu KÚ KHK

Naposledy aktualizováno 24. 9. 2021