Volby

Starosta a obecní úřad mají povinnosti související se zajištěním voleb v jejich volebních okrscích. Od krajského úřadu obec obvykle obdrží „Přehled termínů a lhůt“ k příslušným volbám, kde jsou uvedeny povinnosti a kompetence starostů a obecního úřadu a který je zpracováván Ministerstvem vnitra ČR.

Starosta obce určuje minimální počet členů volební komise, jmenuje zapisovatele a zajišťuje informovanost občanů a distribuci volebních lístků, také zajišťuje prostory pro volební místnost, techniku a telefonní spojení. Obecní úřad vydává voličské průkazy (u voleb, kde je to možné) a voličské seznamy pro volební komise. Volby jsou dvoudenní: pátek 14–20 hod., sobota 8–14 hod., následně probíhá sčítání hlasů a přebírání volebních výsledků na příslušném pověřeném obecním úřadu.

Volby patří do gesce Ministerstva vnitra ČR a informace k volbám je tedy možné najít i na jeho webových stránkách. Informace k výsledkům voleb a informace pro volební komise a k programu pro volební komise jsou na webových stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ) –⁠ www.volby.cz

Každý druh voleb se řídí vlastním zákonem, obecně většinou platí, že právo volit mají občané ČR, kteří dosáhnou nejpozději druhý den voleb 18 let.

Některé volby mohou být dvoukolové, pokud nedojde k volbě už během prvního kola (prezident, senát).

Okrsková volební komise (OVK)

Volební komise se skládá ze zapisovatele, předsedy, místopředsedy a členů. Zapisovatel je většinou zaměstnanec obecního úřadu a je právoplatným členem, dále je zodpovědný za vyhotovení zápisu. Do volební komise mohou své členy delegovat politické subjekty, které jsou do příslušných voleb zaregistrovány s kandidátní listinou. Ti mají přednost před dobrovolníky, kterými starosta doplní volná místa do minimálního počtu členů. OVK musí mít své první zasedání do určeného termínu. Na prvním zasedání se skládá slib všech členů a zapisovatel řídí losování předsedy a místopředsedy, kteří se musí zúčastnit povinného školení ČSÚ (povinnost platí i pro zapisovatele).

Volební místnost

Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek opatřených otiskem úředního razítka obecního úřadu (kulaté razítko Obecní úřad, nikoliv Obec!!!), psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a příslušným zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí (obálky, volební lístky, přelepky, zákony a pokyny pro volební komise distribuuje příslušný pověřený obecní úřad).

U každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala volební strana nebo jmenoval starosta.

Ve volební místnosti jsou pro vložení hlasovacího lístku do obálky opatřené otiskem úředního razítka obecního úřadu určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování – „plenta“. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku.

Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.

Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „VZOR“ a prohlášení o vzdání se kandidatury, popřípadě další informace, pokud byly doručeny do 24 hodin (respektive do 48 hodin, dle druhu voleb) před zahájením voleb a informace o tiskových chybách s uvedením správného údaje.

Volební místnost je v současné době vybavována také výpočetní technikou pro elektronické zpracování zápisu o výsledku voleb a dále je vybavena telefonem zajišťujícím spojení do volební místnosti v průběhu voleb.

Volební lístky

Obec obdrží sady volebních lístků od příslušného pověřeného úřadu. Ty je třeba vložit do příslušných obálek, které doručuje voličům nejpozději 3 dny před konáním voleb. K doručení může využít služeb České pošty, ale na malých obcích povětšinou doručuje volební lístky pracovník obecního úřadu nebo členové volební komise. Dále jsou sady volebních lístků v dostatečném množství k dispozici přímo ve volební místnosti.

Druhy voleb

Volba Prezidenta republiky

Zákon č. 275/2012 Sb.  o volbě prezidenta republiky

Prezident republiky je hlavou státu a je volen v přímých volbách na dobu 5 let. Prezident republiky nemůže být zvolen více jak dvakrát za sebou. Volba prezidenta republiky probíhá na území České republiky, a i v zahraničí na zastupitelských úřadech nebo konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky

Poslanecká sněmovna je jednou z komor Parlamentu České republiky, která spolu se Senátem vykonává moc zákonodárnou. Skládá se z 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu 4 let. Konají se ve 14 volebních krajích na území České republiky (ve stálých volebních okrscích) a i v zahraničí (ve zvláštních volebních okrscích při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky; výsledky ze zvláštních volebních okrsků jsou podřazeny pod volební kraj určený před každými volbami losem Státní volební komisí).

Volby do Senátu Parlamentu ČR

Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky

Senát je jednou z komor Parlamentu České republiky, která spolu s Poslaneckou sněmovnou vykonává moc zákonodárnou. V senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu 6 let, přičemž každé dva roky se volí třetina senátorů pouze na území České republiky, a to ve 27 senátních volebních obvodech, kde jsou volby do Senátu vyhlášeny. Senát je de facto nerozpustitelný.

Volby do Zastupitelstev krajů

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů

Volby do zastupitelstev krajů, jakožto volby do vyšších územních samosprávných celků, se konají jednou za 4 roky. Volby neprobíhají v Hlavním městě Praze (volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se konají souběžně s volbami do zastupitelstev obcí). Hlasování probíhá pouze na území České republiky.  Počet členů zastupitelstva kraje může být 45, 55 a 65 členů, a to v závislosti na počtu obyvatel v kraji.

Volby do Zastupitelstev obcí

Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí

Volby do zastupitelstev obcí, jakožto volby do základních územních samosprávných celků, se konají jednou za 4 roky. Hlasování probíhá pouze na území České republiky. Minimální počet členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až 55, přičemž Zastupitelstvo hlavního města Prahy může mít až 70 členů. Konkrétní počet je závislý od počtu obyvatel obce a od rozhodnutí zastupitelstva obce.

Volby do Evropského parlamentu

Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a dalšími českými a evropskými právními předpisy

Volby do Evropského parlamentu se konají jednou za 5 let, přičemž Evropský parlament má 705 poslanců. Českou republiku zastupuje 21 poslanců. Volby do Evropského parlamentu se konají ve všech 27 členských státech Evropské unie.

Volič, který žije v zahraničí, si může vybrat, zda chce hlasovat pro kandidáty v zemi svého občanství nebo pro kandidáty v zemi, kde pobývá (má zde zpravidla trvalý nebo přechodný pobyt trvající nejméně 45 dnů). Občané ČR, kteří pobývají v zahraničí, tedy můžou volit kandidáty jiného členského státu. Pozor, v tomto případě se pak řídí předpisy daného státu. Naopak, na území ČR můžou hlasovat i občané jiných členských států, pokud zde mají registrovaný trvalý nebo přechodný pobyt. Nicméně platí, že každý volič může ve volbách do EP volit pouze jednou, tedy není možné aby hlasoval v ČR i v zahraničí. 

Referenda

Všelidové hlasování je nástrojem přímé demokracie. Na rozdíl od voleb se nehlasuje o osobách, ale o rozhodnutích (například referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii). Opora pro konání referenda je v Ústavě ČR. Může být celostátní, kde prozatím není aktuální právní norma.  Dále se může konat i krajské referendum, ve kterém je možné hlasovat ve vybraných záležitostech v samostatné působnosti kraje na základě zákona č. 118/2010 Sb. o krajském referendu.

Nejčastější jsou pak místní referenda, která jsou organizována na základě zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob; závaznost rozhodnutí v místním referendu je pak upravena diferencovaně v závislosti na otázce, o níž se referendum konalo.  V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města.

Naposledy aktualizováno 30. 1. 2024